Zdroj: TV Nova
Co řekl o své roli?

Slovenská hvězda Roman Luknár o své nové roli v Ordinaci v růžové zahradě 2: Komu zasáhne do života?

Těžce zraněného po vážné autonehodě. Tak diváci seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 poznali slovenskou hvězdu Romana Luknára. V roli velmi movitého a velmi nerudného pacienta Jošťa už brzy převrátí život na ruby sympatické vrchní sestře Květě (Klára Oltová).

4 fotky
Romane, můžete představit svoji postavu?
Moje postava se jmenuje Jošt. Je to podnikatel, který žije sám a vidí jenom peníze. Měl těžkou autonehodu, kterou přežil jenom díky tomu, že má drahé a silné auto. Ale rozdrtil si pánev, takže je z něj kripl na vozíku. Ocitl se v situaci, ve které nikdy v životě nebyl a se kterou si neumí poradit. Je zvyklý si díky penězům všechno zařídit, teď mu ale chybí zdraví, které by si také rád koupil, ale to už tak snadné není. Je z toho rozčarovaný, podrážděný a štěká po lidech v nemocnici, rozkazuje jim, chce si koupit jejich péči, aby se starali jenom o něj. Je to nepříjemný, ale současně velmi nešťastný chlapík. Má všechno, na co si ukáže, ale to zdraví mu chybí.

To asi nebudete u diváka příliš oblíbený, že?
Ale já si myslím, že on to je v jádru sympaťák a doufám, že se časem změní. V jádru není zlý, a pokud se z toho dostane, mohl by to být fajn chlap.

Jaký jste vy pacient?
Já k doktorům chodím nerad, mám z nemocnic strach. Naštěstí k nim moc nemusím. Jsem sice na hlavu, ale za to mi už mnoho let platí. (smích)

Komu zasáhne do života?
To se asi ještě dozvím, ale zatím to vypadá, že vrchní sestře Květě Hrzánové (Klára Oltová – pozn.), která se o něj stará. On ale nechce pochopit, že ona má také svůj život a nemůže u něj trávit dny i noci. A tím jí dost komplikuje život. Myslím si, že takových lidí je mezi námi hodně. Kteří nejsou moc empatičtí a chovají se, jak se chovají - neohrabaně a nepříjemně.

Jaké vzpomínky máte na první natáčecí den v Ordinaci?
Můj nástup do Ordinace byla rychlovka. Zavolali mi a za 4 dny už jsem byl tady. Nikdy předtím jsem v hostivařských ateliérech netočil, jen jsem slyšel, že je to tady moc fajn, a to se potvrdilo. Ale je tu velmi dobrá atmosféra, a to je pro mě důležité. Na Slovensku jsem byl 6,5 roku zavřený v denním seriálu, takže vím, že je zapotřebí mít na place pohodu, a ta tady je. Všichni mi moc pomáhali, a tak jsem se sem dneska zase těšil, na své nové kamarády.

Protože dojíždíte, máte denně poměrně hodně obrazů, navíc v češtině, vaše rodná řeč je přitom slovenština. Jak velký problém to pro vás je?
Vůbec žádný. I když jsem se narodil v Bratislavě, mým hlavním městem je pořád Praha. Jsem Čechoslovák. Někdy mi uteče nějaké slovenské slovíčko, ale tady mě spolehlivě někdo opraví.

Kvůli roli Jana Masaryka ve filmu Toman jste musel přibrat 25 kilo. Jak se to shazuje?
Shodil jsem dvanáct kilo, ale zase jsem je musel nabrat. A zase kvůli práci. Takže to shazování mi bude ještě chvíli trvat. Ale nevadí mi to. Jsem hlavně rád, že lidi na Tomana chodí. Myslím, že tohle by měli vidět všichni.

Musel jste něco podstoupit i kvůli Ordinaci?
Jen ty cesty. Čtyři hodinky tam, čtyři zpátky. Po českých kolejích se dá jet i 160 km/h, u nás pořád jenom 120. Auto nemám už asi pět let, je to zbytečný. Děti jsou už velké, abych to pořád přezouval, platil pojistku, garáž, benzín… na plac mě vozí, mezi lidi moc nechodím a případně těch pět euro na taxík mám.

Autor: mk

Diskuze